Pistácie pravá je rozšířena od Afriky přes Asii, Austrálii, Evropu, Jižní Ameriku až k Severní Americe. Dá se říci, že je pistácie celosvětově známý stromek s plody, které mají výborné účinky na lidské tělo. Keřovitý strom řečíku pistáciového dorůstá obvykle výšky deseti metrů a šířky třiceti metrů. Stromek se dožívá až čtyři sta let.

Co je pistáciový oříšek

Všem známý pistáciový oříšek je vlastně plodem stromu řečíku pistáciového.  Plod je peckovice, která obsahuje podlouhlé, jedlé semínko. Toto semínko, které známe jako oříšek, je používáno pro kulinářské účely. Plod řečíku pistáciového má pevnou, tvrdou, krémově zabarvenou slupku. Semínko samo má potom šedorůžovou slupku a zelenavou dužinu s charakteristickou chutí.

Odrůda pistácií, jak ji známe dnes, byla zřejmě poprvé pěstována Asii v době bronzové. Nejstarší nálezy pocházejí z dnešního Uzbekistánu. Dnes roste planě také v horách Afghánistánu nebo Íránu. Podle posledních nálezů byl strom pistácie do Evropy zanesen ze západní Asie přes antické Řecko nebo Řím.

Pistáciový oříšek na mnoho způsobů
Strom řečík pistáciový se pěstuje pro nám známé pistáciové oříšky. Ty se mohou pojídat čerstvé, pražené, nebo jako součást jiných pokrmů. Oblíbená je pistáciová zmrzlina a salám Mortadella. Pistácie se přidávají do neapolské zmrzliny. Vyrábí se z nich máslo, pasta, halva, čokoláda, piškoty. V Americe je oblíbený pistáciový salát, který obsahuje mimo pistáciový puding také smetanu a kandované ovoce.

Vliv na naše zdraví

Pistáciové oříšky jsou známy pro svoji schopnost omezovat chuť k jídlu. Je proto doporučována lidem, kteří chtějí shodit pár kil.  Jsou nízkokalorické a přitom zanechávají pocit nasycení. Proto jsou velice vhodnou dietní alternativou. Též bylo zjištěno, že pistácie mohou pomoci snižovat cholesterol. Konzumací pistácií lze tedy oddálit riziko rozvoje srdečních chorob.